Bohumil Houser

Karma a reinkarnace

I když karma jako zákon mentální energie, zákon odrazu se týká každého, zdaleka ne každý zná její působení. Je velký rozdíl mezi termíny karma, osud a kismet. Osud a kismet předpokládá, že všechny živé bytosti jsou totálně ovládány absolutní, mravně však nedokonalou silou, která podle svých rozmarů zapříčiňuje, že některé bytosti jsou podrobeny utrpení, chudobě, invaliditě, jsou ošklivé a nebezpečné, a jiné naopak jsou zdravé, bohaté, žijí ve zdraví a blahobytu, dožívají se vysokého věku a mají lehkou a přirozenou smrt.

Karma je neosobní síla a aktivita, u které nemůžeme dohlédnout její začátek a konec, a která se neomezuje na jediný život, ale přetrvává po rozpadu hmotného těla a v stanoveném čase se inkarnuje – vtěluje do mentálně vhodně laděné matky, a to pravděpodobně až po dokončení mozkomíšního systému plodu. Tomuto emigračnímu procesu kauzálního těla (kóša 5) do vhodného a karmicky připraveného prostředí matky říkáme inkarnace.

Karma se týká každého. Děláme, produkujeme jí mnoho každý den, když jsme v bdělém stavu. Např. již při snídani přepadne nás zármutek nebo sklíčenost – tak to již je špatná karma. Máme soucit s nemocným, navštívíme ho a pomůžeme mu – tak to je naopak dobrá karma. Nadáváme, že autobus pozdě přijel a že přijdeme pozdě do práce – opět špatná karma. Když přijdeme do práce, jsme netrpěliví s podřízeným, nebo se dokonce rozzlobíme a vynadáme mu – pak si vytváříme již velmi špatnou karmu. Nebo naopak jsme v téže situaci věcní a laskaví – pak tvoříme výbornou karmu. Při zpáteční cestě autobusem nám někdo šlápne na palec, opět se zlobíme a opět produkujeme špatnou karmu. Ale opět se vrací bdělá pozornost a uvědomování – a to je dobrá karma. Doma učíme děti, vykládáme jim pěkné pohádky, kde zlo je trestané a dobro vítězí, tak je to opět dobrá karma. Večer máte mít přednášku, ale někam jste založili dávno pečlivě připravený text a to vás zlobí – a opět si tvoříte špatnou karmu. Snažíte se uklidnit a v tom klidu dokážete pomocí intuice alespoň načrtnout kostru přednášky – tak to je dobrá karma, přednášíte soustředěně a máte dobrý styk s posluchači, dobrou odezvu, takže někteří zažívají malé satori – pak je to výborná karma, vrátíte se domů pozdě večer unavení a vyčerpaní, protože vás ještě po přednášce zdrželi posluchači, po návratu máte chuť k jídlu a před spaním se dobře navečeříte – pak je to opět špatná karma. Ale nežli vklouznete do postele, podíváte se na sošku Buddhy, nebo bohyně Táry, rozsvítíte svíčku, sednete si do ásany a cvičíte ana­pana sáti (sledování dechu) – pak je to opět výborná karma a nakonec ještě než usnete, provedete krátkou meditaci na lásku a soucit – a to je další dobrá karma.

Všechna tato rozhodnutí, volby a přání v mysli vytvářela karmu. Horší je, jestliže tvoříme karmu na úrovni řeči. A ještě horší je tomu, když nás to dožene k nerozvážnému činu. Dobrá a špatná karma je rozlišena u kořene činnosti. S jakou motivací přistupujeme k pomoci nemocnému. A nebo s jakou vychytralostí přistupuje k nám těžce postižený pacient a i v těžké situaci nasazuje si jednu masku za druhou.

Přišli jsme navštívit tetičku jen proto, že máme dobré informace od lékaře, z nichž vysvítá, že už dlouho nebude žít a chceme co nejvíce dědit, nebo jsme za ní zašli proto, abychom ji v nemoci duchovně posílili a umožnili uzdravovací proces?

Někdy je karma motivovaná chamtivostí – např. při přejídání, pití, sbírání nedůležitých informací. Jindy averzí – např. když nám někdo stoupne na palec. Nebo iluzemi, když nepěstujeme bdělou pozornost a oddáváme se dennímu snění. Když jednou byla takto karma vytvořena, některý den přinese plody. Plodem špatné karmy není nikdy radost. Vždy se dostaví jako bolest, úzkost nebo frustrace, anebo též jako snížení dobrých příležitostí. Nepřeješ si toho? Pak nevytvářej špatnou karmu! Tím si rovněž tvoříme základy pro naši příští reinkarnaci. Není třeba si je zhoršovat! Každý chce být šťasten – lidé i zvířata! Je mnoho lidí, kteří dovedou udělat i zvířata šťastnými. Zvířata v nich vidí božstvo a milují je vyzařují zdravou auru a snímají při laskání s pánem jeho špatnou auru. To vše je dobrá karma. Nebo se zastaneme cizího plačícího dítěte, pomůžeme mu najít maminku, která se mu ztratila – to je výborná karma.

Nebo máme špatnou náladu a udeříme vlastní dítě, nebo proneseme, zejména jak to říkají dnes některé zoufalé matky nevědomou, ale citově silně podbarvenou kletbu – pak to je velmi špatná karma. Samozřejmě, když dítě trucuje a trápí rodiče, pak je to také velmi špatná karma! Všechno vzniká z podmínek. Ten, kdo činí živé bytosti, zejména bezbranné děti a zvířata šťastnými, plodí zároveň dobrou karmu! Jestliže naše činnost není zakořeněná v chamtivosti, pramení z velkodušnosti a soucitu, v schopnosti odříkání nebo v milující laskavosti nebo dokonce v absenci iluzí, při moudrosti a porozumění – pak je to dobrá karma. Jistou cestou k získání štěstí je každodenní produkce dobré karmy. Pouze lidé konající dobrou karmu mohou být úspěšní v bdělé pozornosti a meditaci, a dosáhnout moudrosti a osvobození. Jestliže tvoříme převážně dobrou karmu, pak automaticky si připravujeme dobrou příští inkarnaci, a nebo dokonce můžeme skoncovat definitivně se samsárem – tím dosáhneme při umírání nibbany.

A jak je to s těmi, kteří nic nevědí o karmě, nebo v ni nevěří a nevěří v její plody? I oni ji neustále tvoří, ať v ní věří či nikoliv! Praxe a provádění, tvoření karmy je rozhodující a nikoliv víra v karamanový zákon! Konej dobro, dostaneš dobro, konej zlo, dostane se ti zla!

Kukkura-Vatika Sutta

(Asketa napodobující psa za účelem dosažení dévovského stavu)

Tak jsem to slyšel. Při příležitosti, kdy Osvícený prodléval v zemi Koliyanů, v koliyanském městě nazývaném Halidavasana, Punna syn Koliyanů, nahý asketa napodobující život volka a rovněž Seniya nahý asketa napodobující psa, pozdravili uctivě Osvíceného a když dokončili zdvořilostní a přátelské přivítání, posadil se nahý asketa napodobující psa, po způsobu psa, po jedné straně Osvíceného. A tu Punna, asketa napodobující volka pravil: „Ctihodný pane, tento nahý asketa napodobující psa, dělá to co slyšel, že je prospěšné, jí svoji potravu, když je mu předhozena na zem. Tato psí imitace byla od něho cvičena po dlouhou dobu. Jaké bude jeho další určení? Jaký bude jeho další běh?“ Osvícený však jej přerušil: „Dosti Punno, netaž se mě více.“ Ale Punna opakoval svoji žádost po druhé a potřetí a teprve potom odpověděl Osvícený v tom smyslu, že asketa, když si osvojil zvyky psa, psí povinnosti a psí mysl, tak jeho příští inkarnace bude opět jako psa, ale jestliže nekonal psí povinnosti, tak v pekle. Pak se obdobný rozhovor odvíjel se Seniyou, týkající se askety napodobujícího volka. I zde Buddha odpověděl až po několikanásobném opakování žádosti. Odpověď zněla – jestliže asketa dokonale plnil povinnosti volka, tak se inkarnuje opět ve zvířecí formě, a jestliže je neplnil, tak se dostane do sféry pekla. Pak Osvícený vysvětlil oběma asketům karmickou zákonitost.

„Jsou čtyři druhy karmy. Temná karma s temným uzráním, zářivá karma se zářivým uzráním. Temná a jasná karma s temným a jasným uzráním a je karma, která není ani temná ani jasná s uzráním ani temným ani jasným. Sutta pak pokračuje a končí tím, že se oba asketi stali členy sanghy.

Rozeznáváme karmu individuální a kolektivní. To jsme si všichni dobře uvědomili v roce 1939, kdy nás Němci okupovali. Mladí Němci museli na frontu, mladí Češi zase nemohli studovat na vysokých školách a museli poslouchat rozkazy nadřazené rasy. Ještě lépe se nám to promítalo na karmě Izraelského národa, a promítá se to až dosud. Izraelští proroci vždy nabádali svůj národ, aby humanisticky používal svou starou kulturu ku prospěchu všech národů, aby si tak tvořil dobrou karmu.

Farizeové a Saduceové neuznávali karmanový zákon, ale mystická sekta Esejských, ze které vzniklo křesťanství, kabalisté a novodobí Chassidé uznávali podmíněnost všech věcí a karmanový zákon. Křesťané ještě plné tři století po smrti Mistra z Nazaretu, po dobu kdy se jakž takž držely jeho mystické nauky, uznávali gnózi a karmanový zákon, ale k zesvětštění přispěl Konstantin Velký. Ten si vzal za manželku prostitutku Theodoriku (tím ukázal svoji spjatost s vulgárním lidem). Přijetím křesťanství udělal z duchovně odbojné sekty, žijící uvnitř Cařihradu v podzemí, legální náboženství, z přívrženců udělal rovnoprávné občany, ale také dobré vojáky, ochotné prolévat krev za cíle svého novopečeného křesťanského vladaře. Tímto diplomatickým tahem se kolektivní karma Byzancie pouze oddálila, neboť karmanový zákon se nedá obejít žádným diplomatickým tahem. Jen duševně méněcenní lidé s komplexy méněcennosti, jako byli zakládající vládcové třetí říše, si mysleli, že karmanový zákon se dá překonat magickými praktikami, a proto se jejich karma a karma jejich pomahačů tak rychle projevila.

Za každou hodinu naší současnosti je lidmi zničeno 18 milionů m2 lesa a podle ekologů toto nesnesitelné, pro člověka nebezpečné ničení lesů skončí jakž takž až v roce 2020. To již budu jistě existovat jako jiná inkarnace, ale snad budu mít možnost si poslechnout ze záznamu svoji promluvu z března 1985. To je možné. A proč se v roce 2020 přibrzdí ničení lesů? No proto, že již prakticky žádný les nebude. To je však kolektivní karma celé naší planety! Opakuji, každou vteřinu se na naší zemi zničí tolik lesa, jakou má plochu normální fotbalové hřiště! Ale uvědomme si, že každou hodinu se narodí tolik lidí, jako má asi Prostějov. Když odpočítáme od nově narozených úmrtnost, tak nám každou vteřinu ještě zbudou tři živí jako přírůstek! To je rovněž kolektivní karma celého světa. Proto by OSN mělo doporučovat svým členským státům, aby zastavily nekontrolované přelidnění svých zemí, a tak udržovaly materiální růst výroby a spotřeby na rozumné úrovní. I dítě, které zvládlo početní úkoly devítiletky, vidí jasně, že nekontrolovaný růst, v omezeném prostoru musí i bez válek vést ku katastrofě. Koloběh v přírodě pracuje jako živý organismus, který přijímá potravu a vyvrhává odpadové produkty, které pak jsou odváděny a zakopávány do země, aby se nedostaly znovu do koloběhu živého organismu. My lidé jsme poznali tento systém a vytvořili tak model stroje. Těžíme uhlí a naftu, tj. vyvrhnuté již jednou substance transformujeme znovu na denní světlo a proto jsou odpadové produkty aut a elektráren čistý jed. Je tomu stejně, jako bychom živou bytost chtěli krmit jejími vlastními výkaly. Tak by zemřela. Proto bude náš životní systém, systém v kterém musíme existovat, stále více odsuzován k většímu utrpení, neboť tento systém krmíme doslova jedy. Nekontrolovatelný přírůstek obyvatelstva na této zemi vyvolává opět špatnou karmu celé naší planety. Padesát milionů lidí umírá ročně hladem kvůli tomu, že se lidé v některých státech množí jako kvasnice. Před druhou světovou válkou nás bylo na této zemi cca 2 miliardy, dnes je nás 6 miliard, i když každý rok umírá tolik lidí, kolik jich zahynulo za celou druhou světovou válku. Současná vlna hladu v Africe i jinde je příkladem toho jak prudký vzestup obyvatelstva může narušit a zničit celé ekologické systémy. Prudký vzestup obyvatelstva přispěl ke zničení celých lesních ploch a k poklesu dešťových srážek. Projevilo se to na příkladu Afriky, že čím více je lidí, tím méně je dešťových srážek.

Celý pohyb zatemnělého a neprobuzeného, spánku podobnému stavu, samsary, je neustálým tvořením karmy podle schématu dvanáctistupňového řetězu podmíněného vznikání: 1. nevědomost, 2. sankhary, 3. uvědomování, 4. nama-rupa, 5. šestero smyslová oblast, 6. dotyk, 7. pociťování, 8. žízeň, 9. ulpívání, 10. vznikání, 11. zrození, 12. stárnutí a umírání. Hybnou motivací tohoto pohybu je chamtivost (žádostivost), averse (nenávist) a iluze (zatemnění), jakož i podstaty aniča (nestálost), dukkha (strastiplnost) a anata (neosobnost) všeho zde i ve vesmíru.

Seznámení se čtyřmi vznešenými pravdami a osmidílnou vznešenou stezkou nám umožní stále více a systematičtěji tvořit zdravou osvobozující karmu. Tato podle Buddhy tvoří opět řetěz podmíněného osvobozování podle základního buddhistického axiomu, že na tomto světě není nic, co by nemohlo být zanecháno.

I při tvoření zdravé karmy vycházíme z univerzálnosti utrpení. S tímto poznáním můžeme si uvědomit důležitost mravnosti (šíla) – tj. pravé řeči, pravého konání a pravého způsobu obživy. Na druhém stupni tohoto řetězu získáváme důvěru k učiteli i textům dhammy a to nás postupně vede k osvobozování od výčitek nad svým dřívějším životem. Soustavným sledováním Stezky, tj. pěstováním bdělé pozornosti (sati), dodržováním mravnosti (šíla) a meditací, ale také studiem dhammy se dostaneme na třetí stupeň, kterým je vnitřní jasnost a radost (pamoja). A tak systematickým cvičením osmidílné stezky se vypracováváme k dalším stupňům. Na čtvrtém stupni je to duchovní štěstí a nadšení (piti). Pátý stupeň představuje uklidnění tělesných smyslů (pasadhi). Šestý přináší vnitřní blaženost. Sedmý na světě nezávislou jednotu mysli (samadhi). Osmý stupeň nezatemnělou pravdivou znalost a vidění. Na devátém stupni nachází žák převahu nad světem (rozčarování – nibbida). Na desátém jasná neomylnost (viraga). Na jedenáctém vykoupení, osvobození (vimuti). A na dvanáctém přichází znalost o vyvanutí. Pálijské slovo kamma nebo sanskrtské slovo karma znamená činnost, ale jeho význam je zdravé nebo nezdravé volní rozhodnutí (kusala nebo akusala cetana) a jejích složek, mentálních faktorů zapříčiňujících znovuzrozování a utvářejících osud bytostí. Karmické volní projevy se projevují jako zdravá nebo nezdravá činnost těla (kaya kamma), řeči (vaci kamma) a mysli (mano kamma). Buddhistický termín karma neznamená v žádném případě výsledek činnosti a rovněž ne osud člověka a nebo celého národa.

Chtění, žádost, jako volní projev (cetana), ó mnichové, je to co nazývám činností, poněvadž chtěním uvádíme v činnost tělo, řeč i mysl. Je karma (činnost), ó mnichové, která uzrává v pekle,…karma, která uzrává v říši zvířat,…karma uzrávající ve světě lidí a karma uzrávající v nebeské sféře. Je trojí plod karmy – uzrávající během současného života – uzrávající v příštím životě – a uzrávající v příštích životech. Tři podmínky neboli kořeny (mula) nezdravé karmy jsou: chamtivost, žádost; nenávist či averze; iluze (pálijsky lobha; dosa; moha). U zdravé karmy je to nesobeckost (alobha); stav bez nenávisti (adosa) tj. stav meta, laskavosti a dobré vůle; stav bez iluzí (amoha či paňa) tj. stav moudrosti.

Chamtivost (žádost) ó mnichové je podmínkou vzniku karmy, nenávist je podmínkou vzniku karmy a iluze je podmínkou vzniku karmy. Buddha pravil: Zabíjení, kradení, nedovolený pohlavní styk, lhaní, pomlouvání, hrubá řeč, bláznivé žvanění, jestliže je používáno, prováděno a často pěstováno vede k znovuzrození v pekle nebo mezi zvířaty a nebo říši hladových duchů. Ten, kdo zabíjí nebo je krutým, jde do pekla nebo se zrodí jako člověk krátkodobě žijící. Ten, kdo mučí jiné, bude zasažen nemocemi. Zlostný člověk bude vyhlížet ošklivě, závistivý nebude mít vliv, lakomý se zrodí chudý, tvrdošíjný a nepoddajný se zrodí v nízkém prostředí, netečný se zrodí jako člověk bez znalosti. V opačných případech se člověk zrodí v nebi a nebo jako člověk, bude žít dlouho, bude obdařen krásou, bude mít na lidi vliv, vznešený původ a znalost. Vlastníci karmy jsou bytosti – dědici své karmy, karma je klínem, který je rodí, jejich karma je jim přítelem a útočištěm. Ať lidé tvoří jakoukoliv karmu, dobrou nebo špatnou, budou její dědici.

Tři druhy karmy mohou být bez karmických výsledků (vipaka), jestliže okolnosti, aby bylo pokračováno v karmě chybějí, nebo při převaze protipůsobící karmy. Podle funkce rozeznáváme regenerativní neboli produkční karmu tvořící 5 khandas (složek) při znovuzrození a životním pokračování; za druhé – podpůrnou nebo utišující karmu, která nevytváří nové karmické výsledky, ale jsou zachovány již vytvořené výsledky; za třetí – protipůsobící (frustrační) karma působící proti karmickým výsledkům; za čtvrté – destrukční karma ničící vliv slabé karmy a ovlivňující pouze její vlastní výsledky.

S ohledem na prioritu výsledků rozeznáváme: těžkou karmu (garuka kamma), zvykovou karmu (accinaka kamma), smrt předcházející (maranasanna kamma), uskladněnou karmu (katatta kamma).

Těžká karma (garuka) a zvyková (bahula), zdravá i nezdravá karma uzrává dříve nežli lehká a zřídka používaná karma. Smrt předcházející karma, zdravá, nebo nezdravé chtění (žádosti), přítomná bezprostředně před smrtí, která často může být odrazem nějakých dříve vykonávaných činností anebo jejich projevem anebo znamením budoucí existence, vytváří znovuzrozování. V nepřítomnosti všech těchto činností v okamžiku před smrtí, uskladněná karma (katta) vytváří znovuzrození.

Skutečné a v nejvyšším smyslu pravdivé porozumění karmanové doktríny je možné pomocí hlubokého vhledu do neosobnosti (anata) a podmíněnosti všech jevů existence. Všude a ve všech formách existence… takový podržuje mentální a fyzické jevy udržované v chodu připoutaností k příčině a následku. Nevidí žádného činitele za těmito skutky mimo karmanových plodů. A s plným vhledem jasně rozumí, že moudří používají konvenční výrazy ve vztahu ke konání nějaké činnosti, že hovoří o konateli (činiteli), anebo hovoří o příjemci karmických výsledků v době jejich vzniku.

Dr. Bohumil Houser

Převzato z časopisu Unitárie Poutník 07/2002